Adel im 18. bis 20. Jahrhundert / šlechta v 18. až 20. století
Adlige Lebenswelten im Vogtland in der Moderne (18.–20. Jahrhundert). Gesellschaftliche Dynamik und räumliche Migration im Zusammenspiel mit den Nachbarregionen
Das Teilprojekt untersucht die Lebenswelten des vogt- und egerländischen Adels zwischen dem Hubertusburger Frieden und dem Zusammenbruch der Monarchien in Mitteluropa, mithin die Epoche von 1763 bis 1918. Ziel ist es, eine regionale Aristokratie in ihren interregionalen Bezügen darzustellen. Auf diese Weise soll nicht nur eine „Adelslandschaft“ stärker konturiert, sondern auch der Anteil des Adels an der weiteren Regiogenese des Vogt- und Egerlandes in der Moderne aufgezeigt werden.
Im Fokus des Teilprojekts stehen insbesondere fünf Themenbereiche, die vielfache Wechselbezüge zueinander aufweisen:
1. Adel und Raum:
Der sächsisch-bayerisch-böhmische Grenzraum wird als Kontaktzone verstanden. Dementsprechend sollen Vogt- und Egerland als verflochtene Regionen im Kontext ihrer Nachbarregionen analysiert werden.
2. Selbstverständnis und Fremdwahrnehmung:
Das Projekt fragt danach, welche Formen der Distinktion der regionale Adel praktizierte und ob und wie Aristokraten und Bürger durch Migration, Heirat und Nobilitierung zu einer neuen regionalen Elite verschmolzen. Außerdem soll die Bedeutung des Geschlechts für die Selbst- und Fremdwahrnehmung adliger Individuen analysiert werden.
3. Formen und Praktiken aristokratischer Lebensführung:
Im Gegensatz zu den Teilprojekten zur Vormoderne nimmt dieses Teilprojekt Hoch- und Niederadel gleichermaßen in den Blick. Dadurch soll die Heterogenität einer sozialen Gruppe, was Lebensführung, Wohnverhältnisse, materielle Kultur und Mensch-Tier-Beziehungen anbelangte, noch stärker konturiert werden.
4. Adel und Politik:
Da der Adel in weltanschaulicher, konfessioneller, ökonomischer und nationaler Hinsicht keine homogene Gruppe darstellte, lässt er sich auch keiner einzelnen politischen Richtung vollständig zuordnen. Wie und wo er sich politisch engagierte, steht demnach im Fokus dieses Teilprojekts.
5. Aristokratie und Ökonomie:
Ferner soll in den Blick genommen werden, wie Adlige ihren Lebensunterhalt bestritten und welche Bedeutung Reichtum und Armut für adlige Individuen im Untersuchungsraum besaßen.
Život šlechty ve Vogtlandu v moderní době (18. – 20. století)
Společenská dynamika a prostorová migrace ve vzájemné souvislosti se sousedními regiony
Tento dílčí projekt zkoumá život šlechty ve Vogtlandu a Egerlandu v období mezi Hubertusburským mírem a rozpadem monarchií ve střední Evropě, tedy v letech 1763 až 1918. Cílem je představit regionální aristokracii v jejích meziregionálních souvislostech. Tímto způsobem má být nejen lépe vykreslena „šlechtická krajina“, ale také poukázáno na podíl šlechty na dalším regionálním vývoji Vogtlandu a Egerlandu v moderní době.
Dílčí projekt se zaměřuje zejména na pět tematických oblastí, které jsou navzájem úzce provázané:
1. Šlechta a prostor:
Saské, bavorské a české pohraničí je chápáno jako kontaktní zóna. Vogtland a Egerland by proto měly být analyzovány jako vzájemně propojené regiony v kontextu jejich sousedních regionů.
2. Sebepojetí a vnímání druhými:
Projekt se zabývá otázkou, jaké formy odlišování praktikovala regionální šlechta, a zda a jak se aristokraté a měšťané prostřednictvím migrace, sňatků a povýšení do šlechtického stavu spojili v novou regionální elitu. Dále má být analyzován význam pohlaví pro sebepojetí a vnímání šlechtických jedinců ostatními.
3. Formy a praktiky aristokratického způsobu života:
Na rozdíl od dílčích projektů zaměřených na předmoderní období se tento dílčí projekt zabývá vyšší i nižší šlechtou. Tím má být ještě lépe zdůrazněna různorodost této sociální skupiny, pokud jde o životní styl, bytové podmínky, hmotnou kulturu a vztahy mezi lidmi a zvířaty.
4. Šlechta a politika:
Jelikož šlechta nepředstavovala z ideologického, církevního, ekonomického ani národnostního hlediska homogenní skupinu, nelze ji plně přiřadit k jedinému politickému směru. Tento dílčí projekt se zaměřuje na to, jak a kde se šlechta politicky angažovala.
5. Aristokracie a ekonomika:
Pozornost bude rovněž věnována tomu, jak si šlechtici zajišťovali obživu a jaký význam mělo pro jednotlivé šlechtice v dané oblasti bohatství a chudoba.
