Adel im 18. bis 20. Jahrhundert / šlechta v 18. až 20. století

Projekt 2: Adelige Lebenswelten im Vogtland in der Moderne (18.-20. Jahrhundert) – Bearbeiter: Florian Geidner

Adlige Lebenswelten im Vogtland in der Moderne (18.–20. Jahrhundert). Gesellschaftliche Dynamik und räumliche Migration im Zusammenspiel mit den Nachbarregionen

Das Teilprojekt untersucht die Lebenswelten des vogt- und egerländischen Adels zwischen dem Hubertusburger Frieden und dem Zusammenbruch der Monarchien in Mitteluropa, mithin die Epoche von 1763 bis 1918. Ziel ist es, eine regionale Aristokratie in ihren interregionalen Bezügen darzustellen. Auf diese Weise soll nicht nur eine „Adelslandschaft“ stärker konturiert, sondern auch der Anteil des Adels an der weiteren Regiogenese des Vogt- und Egerlandes in der Moderne aufgezeigt werden.

Im Fokus des Teilprojekts stehen insbesondere fünf Themenbereiche, die vielfache Wechselbezüge zueinander aufweisen:
 

1. Adel und Raum:

Der sächsisch-bayerisch-böhmische Grenzraum wird als Kontaktzone verstanden. Dementsprechend sollen Vogt- und Egerland als verflochtene Regionen im Kontext ihrer Nachbarregionen analysiert werden.
 

2. Selbstverständnis und Fremdwahrnehmung:

Das Projekt fragt danach, welche Formen der Distinktion der regionale Adel praktizierte und ob und wie Aristokraten und Bürger durch Migration, Heirat und Nobilitierung zu einer neuen regionalen Elite verschmolzen. Außerdem soll die Bedeutung des Geschlechts für die Selbst- und Fremdwahrnehmung adliger Individuen analysiert werden.
 

3. Formen und Praktiken aristokratischer Lebensführung:

Im Gegensatz zu den Teilprojekten zur Vormoderne nimmt dieses Teilprojekt Hoch- und Niederadel gleichermaßen in den Blick. Dadurch soll die Heterogenität einer sozialen Gruppe, was Lebensführung, Wohnverhältnisse, materielle Kultur und Mensch-Tier-Beziehungen anbelangte, noch stärker konturiert werden.
 

4. Adel und Politik:

Da der Adel in weltanschaulicher, konfessioneller, ökonomischer und nationaler Hinsicht keine homogene Gruppe darstellte, lässt er sich auch keiner einzelnen politischen Richtung vollständig zuordnen. Wie und wo er sich politisch engagierte, steht demnach im Fokus dieses Teilprojekts.
 

5. Aristokratie und Ökonomie:

Ferner soll in den Blick genommen werden, wie Adlige ihren Lebensunterhalt bestritten und welche Bedeutung Reichtum und Armut für adlige Individuen im Untersuchungsraum besaßen. 

Projekt 2: životní styl fojtské šlechty v moderní době (18.–20. století) – zpracoval: Florian Geidner

Životní styl fojtské šlechty v moderní době (18.–20. století):
Sociální dynamika a prostorová migrace ve spojení se sousedními regiony

Tento dílčí projekt zkoumá život a svět fojtské a chebské šlechty v období mezi Hubertusburským mírem a rozpadem monarchií ve střední Evropě, a pokrývá tak období od roku 1763 do roku 1918. Cílem je představit regionální aristokracii v jejím meziregionálním kontextu. Projekt se tak snaží nejen jasněji definovat „šlechtickou krajinu“, ale také ukázat podíl šlechty na širším utváření regionu Fojtska a Chebska v moderní době.

Dílčí projekt se zaměřuje zejména na pět tematických okruhů, které vykazují četné vzájemné vazby, které jsou navzájem úzce propojené:

1. Šlechta a prostor:

Sasko-bavorsko-české pohraničí je chápáno jako kontaktní zóna. Regiony Fojtsko a Chebsko budou proto analyzovány jako propojené oblasti v kontextu svých sousedních regionů.

2. Sebepojetí a vnímání okolím:

Tento projekt zkoumá, jaké formy odlišnosti praktikovala regionální šlechta a zda a jak se aristokraté a měšťané spojili do nové regionální elity prostřednictvím migrace, sňatků a povýšení do šlechtického stavu. Dále bude analyzován význam pohlaví pro to, jak šlechtici vnímali sami sebe a jak byli vnímáni svým okolím.

3. Formy a praktiky aristokratického životního stylu:

Na rozdíl od dílčích projektů věnovaným předmodernímu období se tento dílčí projekt zaměřuje rovným dílem na vyšší i nižší šlechtu. Díky tomu má být ještě zřetelněji vykreslena heterogenita této sociální skupiny, pokud jde o životní styl, životní podmínky, materiální kulturu a vztahy mezi lidmi a zvířaty.

4. Šlechta a politika:

Vzhledem k tomu, že šlechta netvořila z hlediska světonázoru, náboženské příslušnosti, ekonomiky a národní identity homogenní skupinu, nelze ji jednoznačně přiřadit k jedinému politickému směru. Tento dílčí projekt se proto zaměřuje na to, jakým způsobem a v jakých oblastech se politicky angažovala.

5. Aristokracie a ekonomika:

Projekt se dále bude zabývat tím, jak si šlechtici vydělávali na živobytí a jaký význam mělo bohatství a chudoba pro šlechtické jednotlivce ve studované oblasti.