Der Deutsche Orden in der Ballei Thüringen / Řád německých rytířů v durynské provincii
Projekt 3: Der Deutsche Orden im Vogtland/der Ballei Thüringen und seine Bezüge ins Heilige Römische Reich – Bearbeiter: Christofer Herrmann
Dieses Teilprojekt setzt sich mit der Ballei Thüringen im Zeitraum vom 12. bis 16. Jahrhunderts auseinander. Der Deutsche Orden besaß in dieser Verwaltungseinheit wichtige Niederlassungen in Vogtland und Egerland, was für die Regionen von bedeutendem Interesse ist, da der Orden sie während der Epochen des Spätmittelalters und der Frühen Neuzeit entscheidend mitprägte. Bislang aber wurde dieses Forschungsfeld nur wenig bis gar nicht untersucht, was im Rahmen des Projektes nachgeholt werden soll.
Von zentraler Bedeutung sind die nachstehenden Schwerpunkte und Fragen, die bestmöglich beantwortet werden sollen:
- Aufbau und Entwicklung der Ballei: Wie entstand die Ballei, wie akquirierte sie neue Besitzungen und welche Pläne gab es hierbei? Wie entwickelten sich die regionalen Deutschordenskommenden und -pfarreien von deren Gründung bis zum Ende des Vogtländischen Krieges 1358? Welche Einkommensquellen erschloss der Orden, um sich selbst zu finanzieren?
- Personal des Ordens: Wie funktionierte die Anwerbung/Rekrutierung neuer Mitglieder? Geschah diese nur in den eigenen Besitzungen oder auch darüber hinaus? Musste der Orden aktiv werben, oder strömten Freiwillige zu ihm? Wer trat dem Orden bei/wurde dorthin geschickt? Gab es womöglich gar Auswahlverfahren? Welche Aufstiegschancen gab es, welche thüringisch-sächsischen Brüder machten Karriere im Gesamtorden?
- Der Deutsche Orden als sozialer Akteur in Vogtland und Egerland: Wie und wodurch wirkte der Orden vor Ort? Wie sah die Beziehung zu den lokalen Mächtigen (vor allem dem Niederadel) aus, (wie) profitierte der Orden davon? Welche Privilegien und Rechte besaß der Orden? Mit welchen Herausforderungen und Konflikten sah der Orden sich vor Ort konfrontiert und wie wirkten sich diese auf die Entwicklung der Ballei in der Region aus? Welche Verzahnungen und Vernetzungen gab es zum Gesamtorden im Reich und Ordensland Preußen/Livland?
- Niedergang der Ballei: Welche externen und internen Faktoren führten zum Untergang der Ballei? ? Welche Faktoren führten zur Verschuldung der Ballei, oder begünstigten diese? (Ist die Hauptursache für die Verschuldung ermittelbar?) Welche Maßnahmen ergriff der Orden vor Ort, um den Ruin der eigenen Besitzungen zu verhindern?
Auf Basis historischer Quellen – insbesondere Karl-Heinrich Lampes Urkundenbuch der Ballei Thüringen – soll so die Entwicklung des Ordens in Vogtland und Egerland untersucht werden, um eine Lücke in der Forschung zur Ordens- sowie der mitteldeutschen Landesgeschichte zu schließen und Anknüpfungspunkte für weitere Arbeiten bieten.
Projekt 3: Teutonský řád ve Fojtsku/ provincii Durynsko a jeho vazby na Svatou říši římskou - zpracoval: Christofer Herrmann
Tento dílčí projekt se zabývá provincií Durynsko v období od 12. do 16. století. V této správní jednotce Fojtska a Chebska vlastnil Řád německých rytířů důležitá sídla, což je pro tyto regiony velmi zajímavé, jelikož řád je v pozdním středověku a raném novověku rozhodujícím způsobem formoval. Této oblasti výzkumu se však dosud věnovala jen malá nebo žádná pozornost, což je mezera, kterou si tento projekt klade za cíl napravit.
Následující stěžejní body a otázky mají zásadní význam, a proto je důležité nalézt pro ně co nejlepší odpovědi:
- Struktura a vývoj provincie: Jak provincie vznikla, jak získávala nové majetky a jaké byly v tomto ohledu její plány? Jak se vyvíjely regionální pobočky (komendy) a farnosti řádu německých rytířů od jejich založení až do konce války ve Fojtsku v roce 1358? Jaké zdroje příjmů řád využíval ke svému financování?
- Personální obsazení řádu: Jak probíhal nábor nových členů? Probíhal pouze na vlastních panstvích, nebo i mimo ně? Musel řád členy aktivně verbovat, nebo se k němu dobrovolníci sami hlásili? Kdo do řádu vstoupil/byl do něj vyslán? Existoval případně i konkurz na členy? Jaké existovaly možnosti kariérního postupu? Jací durynsko-saští bratři si v rámci řádu jako celku vybudovali kariéru?
- Řád německých rytířů jako společenský aktér Fojtska a Chebska: Jak a jakými prostředky řád působil na místní úrovni? Jaké byly vztahy s místními mocnými (zejména s nižší šlechtou), jak z toho řád těžil? Jakých výsad a práv řád požíval? Jakým výzvám a konfliktům řád na místní úrovni čelil a jak ovlivnily rozvoj provincií v regionu? Jaké vazby a sítě existovaly s řádem jako celkem v říši a v regionu Prusko/Livonsko?
- Úpadek provincie: Jaké vnější a vnitřní faktory vedly k úpadku provincie? Které faktory vedly k zadlužení provincie nebo k němu přispěly? (Lze určit hlavní příčinu zadlužení?) Jaká opatření řád na místní úrovni přijal, aby zabránil zkáze svého majetku??
Na základě historických pramenů - zejména zakládací listiny durynské provincie od Karla-Heinricha Lampeho - bude zkoumán vývoj řádu Fojtska a Chebska, s cílem překlenout mezeru ve výzkumu historie řádu a středoněmeckého regionu a nabídnout východiska pro další výzkum.