Deutschordensbrüder / Bratři řádu německých rytířů
Projekt 4: Migrationsverhalten der Deutschordensbrüder aus der Ballei Thüringen (u.a. Eger- und Vogtland) im Mittelalter nach Preußen und Livland – Bearbeiter: Prof. Dr. Maciej Dorna
Die prosopographische Arbeit aus Projekt 3 soll nicht allein auf die Deutschordens-Balleien im Heiligen Römischen Reich beschränkt werden, sondern müssen auch das Migrationsverhalten der Brüde aus der Ballei Thüringen in das Deutschordensland Preußen und nach Livland (heute Polen und die baltischen Staaten) umfassen. Im Anschluss sollen die gewonnenen biographischen Daten der Ordensbrüder aus dem Vogtland ausgewertet und mit den Daten vorhergehender prosopographischer Studien zum Deutschen Orden abgeglichen werden. Für die frühe Zeit bis 1350 sind Studien erstellt worden (Scholz 1969, Wojtecki 1971, Dorna 2004, Delesłowicz 2021), die späteren Zeiten fehlen größtenteils. Aus den Balleien Thüringen und Sachsen gingen im Vergleich mit den anderen Balleien im Reich überdurchschnittlich viele Ordensbrüder nach Preußen und Livland – in der ersten Hälfte des 14. Jh. kamen mit 140 namentlich feststellbaren Ordensbrüder ein gutes Drittel des Gesamtaufkommens in den Balleien (etwa 400 landschaftlich nachweisbare Personen, vgl. Jähnig 1997, S 326f.) aus der Ballei Thüringen-Sachsen. Hier lässt sich also besonders für das Spätmittelalter ein europäischer Transfer von Menschen vom Vogtland ins Baltikum aufzeigen, der ein wirkliches Alleinstellungsmerkmal der Region ist und dem Vogtland ein ‚internationales‘ Profil im Spätmittelalter gibt, welches populärwissenschaftlich gut herausstellbar ist. Die Ordensmitglieder rekrutierten sich dabei überdurchschnittlich häufig aus dem Niederadel, der in Projekt 1 (Niederadel im Vogtland) untersucht wird, sodass hier sicherlich Synergieeffekte entstehen.
Projekt 4: Migrační chování bratří Řádu německých rytířů z durynské provincie (mimo jiné z Chebska a Fojtska) do Pruska a Livonska ve středověku – zpracovatel: prof. Dr. Maciej Dorna
Prosopografická práce v rámci projektu 3 se nebude omezovat pouze na provincie Řádu německých rytířů ve Svaté říši římské, ale bude zahrnovat také migrační chování bratří z provincie v Durynsku do Pruska, které bylo územím Řádu německých rytířů, a do Livonska (dnešní Polsko a pobaltské státy). Následně budou získané biografické údaje o řeholnících z Fojtska vyhodnoceny a porovnány s údaji z předchozích prosopografických studií o Řádu německých rytířů. Studie byly vypracovány pro rané období do roku 1350 (Scholz 1969, Wojtecki 1971, Dorna 2004, Delesłowicz 2021), pozdější období však z velké části chybí. V porovnání s ostatními provinciemi v říši odešlo z durynské a saské provincie nadprůměrně mnoho řádových bratří do Pruska a Livonska – v první polovině 14. století tvořilo 140 jmenovitě doložitelnými členy řádu více než třetinu celkového počtu členů v provinciích (přibližně 400 doložitelných osob, viz Jähnig 1997, s. 326f.). Zejména pro období vrcholného a pozdního středověku lze tedy doložit celoevropský transfer lidí z Fojtska do Pobaltí, což představuje skutečný unikát tohoto regionu a dává Fojtsku v pozdním středověku „mezinárodní“ profil, který lze velmi dobře prezentovat i populárně-naučnou formou. Členové řádu se nadprůměrně často rekrutovali z řad nižší šlechty, která je předmětem zkoumání v projektu 1 (nižší šlechta ve Fojtsku), díky čemuž zde nepochybně vzniknou synergické efekty.
